24. února 2013

Blog už má rok!


Je to k nevíře, jak ten čas letí, ale dnes je to právě rok, co jsem začala s psaním tohoto blogu. Uteklo to jako voda a musím se přiznat, že je to docela kouzelné. Za blog jsem velmi ráda, protože mě nasměroval k vaření různorodějších receptů než bych možná kdy dělala, a tak nejíme stále to samé. Myslím, že za ten rok jsem se i celkem posunula, jak ve vaření, tak i v životě.

Jsem ráda za vás, čtenáře, a to, že se mnou sdílíte radosti i strasti vaření. Tento blog je takovou mou terapií v běžném životě, někdo totiž chodí k psychoterapeutovi, ale já vařím a píši o tom. A jsem ráda, že se o to mohu dělit právě s vámi. Doufám, že nám to spolu ještě dlouho vydrží.



Jelikož tento blog začal receptem na muffiny, proto se sluší jedny připravit i k jeho výročí. Musím říci, že zatímto ty loňské byly dost bábovkovité, tyto muffiny jsou takové, jaké by měly být. Nadýchané a lahodné. Receptem jsem se inspirovala zde.


Na 14 kousků jsem potřebovala:

  • 100g másla
  • 100g hořké čokolády
  • hrnek mléka
  • 2 velká vejce
  • hrnek hladké mouky
  • 1/3 hrnku kakaa
  • 1/3 hrnku tmavého cukru
  • vrchovatější lžičku prášku do pečiva
  • 1/2 lžičky jedlé sody
  • 1/2 lžičky soli 
  • jednu lžíci čerstvého strouhaného zázvoru
Troubu jsem si předehřála na 200°C. V hrnci jsem si zahřála mléko a v něm rozpustila čokoládu a máslo. Když směs zchladla, zašlehala jsem do ní dvě vejce. V míse jsem si smíchala mouku, kakao, cukr, prášek do pečiva, jedlou sodu, sůl a zázvor.

Do mísy jsem pak přilila mléko s máslem a čokoládou a umíchala řídké těsto. Formu na muffiny jsem si vyložila papírovými košíčky a ty naplnila naběračkou ke kraji papírových košíčků a dala je péct asi na 15 minut. Zkoušku upečenosti jsem provedla klasicky špejlí zapíchnutou do těsta.

S vášní pro jídlo expanduje na facebook... Jinak vám přeji, abyste přežili to sněžení a těšili jsme se společně na krásné jaro.