Peprmintové brownies

 Abych řekla, já moc nepeču. Jednak mě to ani moc nebaví a jednak protože sladké moc nemusím, tak nemám důvod se do pečení nutit. Vím, je to trochu nefér vůči mému sladkomilovnému muži, ale říkám si, že když nebudu pravidelně péct, nebude se u nás tolik tloustnout... Proto obvykle peču jenom když máme někam jít nebo chci potěšit někoho, kdo zrovna slaví třeba narozeniny. Jako třeba teď náš přítel Pavel. V zásobě mám vždy seznam receptů, které bych chtěla na tyhle příležitosti vyzkoušet, takže obvykle oslavenci dostávají originální dárky, žádný se totiž zpravidla neopakuje.

Recept na peprmintové brownies jsem měla na mysli už nějakou dobu. Sice peprmint moc nemusím, ale všichni kdo recept zkusili, si jej opravdu chválí, tak jsem si řekla, proč ne, třeba se můj postoj k peprmintu změní. Brownies jako takové jsou fakt skvělé,trocha peprmintu by na nich neměla nic vážného pokazit. Od klasického receptu se liší tak, že do peprmintových se přidávají dvě balení peprmintek od Orionu. Nebyla bych to ale já, abych nešla chybějící ingredience koupit na poslední chvíli, a co se nestalo, peprmintky neměli. V tomhle asi Bille neudělám dobrou reklamu, ale ta naše, která je v centru u nás nejblíž, prostě není vůbec dobře zásobená. Vždycky když něco potřebuju a jdu tam, tak to nemají. A bývají to i celkem běžné věci, nejen nějaké speciality... 

No, tak ale musím říct, že nejsem taková, že by mě to rozhodilo, a poradila jsem si. Myslím, že celkem dobře. V obchodě sice neměli peprmintky, ale sněhulky ano, tak jsem se rozhodla zariskovat a použít do receptu je (takové to světlé balení s medvědem). Sice nevím, jak přesně mají originální peprmintové brownies chutnat, ale i se sněhulkami stály za to, peprmintu v nich bylo tak akorát. V původním receptu jsem se inspirovala u Anety.

Na plech o velikosti 25x25 centimetrů jsem použila 180 gramů másla, 200 gramů tmavé čokolády, 70 gramů hladké mouky, 40 gramů kakaa, polovinu balíčku sněhulek, 3 vejce a 260 gramů cukru muscovado (pokud neseženete, bude podle mého názoru stačit i jen hnědý cukr, klasický ale opravdu ne).

Tmavou čokoládu jsem nalámala na kousky a spolu s máslem nakrájeným na kostičky a polovinou balení sněhulek jsem s občasným mícháním velmi pomalu rozpouštěla na nízký výkon v mikrovlnce (ano, je to velké ušetření si práce oproti rozpouštení ve vodní lázni, ale také je to velmi efektivní a na nízký výkon i bezpečné). 

Troubu jsem si předehřála na 180 stupňů a pekáček vyložila pečícím papírem. V jiné míse jsem asi 5 minut šlehala vejce s cukrem, dokud se objem nezvětšil a barva nezesvětlala. Do hmoty jsem jemně zamíchala chladnější čokoládovou roztopeninu, mouku a cukr, aby vznikla jednolitá hmota, kterou jsem vylila do pekáčku a dala asi na 25 minut péct. Tadá... Upečené těsto je těžké poznat, trik se špejlí totiž nefunguje. Na povrchu by se měla udělat taková jakoby papírová krusta a těsto by mělo mít pevnější konzistenci. Řekla bych, že to nakonec stálo za to a oslavenec dostal hodnotný dárek.