Vypěstujte si vlastní citrónovou trávu

Mmm... citrónová tráva. Většina lidí jí většinou asi zná v podobě sušené natě jako čaj, ti více znalí pak ví, že se používá také do asijské kuchyně jako koření. Je to vlastně tropická tráva, která má celkem cilné citrónové aroma, vyrůstá do poměrně velké výšky a její stonky se pak odsekávají a používají na výše uvedené účely.

Bohužel ale oproti třeba Praze je na našem malém městě poměrně obtížné ji sehnat a když už, tak za docela velké peníze. Když jsem ale hledala na internetu, zjistila jsem, že není težké si jí pěstovat doma. Tak proč ne, proč to nezkusit. Člověk něco ušetří, nemusí se lopotit po všech čertech, když jí zrovna potřebuje, a má zase nějakou tu rostlinu doma navíc ku zkrášlení obývaného prostoru.

Celé to vlastně začalo, když jsme před nějakou dobou byli nakoupit v Makru, kde měli ve výprodeji balení citrónové trávy za 5 korun. Krásná cena, i když tráva už nebyla v tom nejčerstvějším stavu. Ale i přesto jsem jí koupila, že z ní udělám nějaké to asijské jídlo, když jsem před nějakou dobou k svátku dostala kuchařku Asijská kuchyně v kostce.

No, jenže když jsem hledala, co udělat, objevila jsem i zmínku o pěstování této trávy z koupených stonků. A řekla jsem si, proč to nezkusit. Musím zmínit, že ve specializovanějších zahradnictvích lze citrónovou trávu jako rostlinu koupit a je taky možnost obstarat si semínka a pěstovat trávu z nich. Stonky jsou ale asi nejdostupnější, nejrychlejší a nejlevnější varianta.

 

Všechny rady doporučovaly co nejčerstvější stonky, což ty moje tedy opravdu nebyly. Zelená barva se z nich už pomalu vytratila. Dala jsem jim ale i přesto šanci (vyhozených pět korun v případě neúspěchu mě nevytrhne) a vyplatilo se to.

Hovoří se o dvou způsobech zakořeňování, buď přímo do zeminy nebo ve vodě. Zemina je sice propagovaná jako mnohem rychlejší a spolehlivější způsob, já jsem ale zvolila vodu, protože tam lze přímo pozorovat nějakou aktivitu rostliny. Důležité je zdůraznit, aby stonky měly alespoň nějakou spodní "bulvu", tedy aby na spodním konci nebyl vidět průřez trávou ze soustředných kruhů, ale celistvá část. Jen z ní totiž pak budou lézt kořeny.

Z mých koupených stonků tuhle "bulvu" měly čtyři a tyto jsem tedy dala do sklenice s vodou tak, aby spodky byly alespoň pět centimentů pod vodou, a položila je na slunný parapet, vodu jsem měnila vždy po dvou dnech, aby se nějak nekazila. Jelikož je citrónová tráva tropická, slunce je pro ni důležité, stejně jako teplo. A čekala jsem.

Týden se nic nedělo, tedy nedělo se nic, co se týče kořenů, zvrchu se tráva začala trochu prodlužovat a taky se jí začala mírně vracet zelená barva. No a po týdnu se objevily malé kořínky, které rostly pomalu před očima! Chtěla jsem počkat ještě týden, než trávu zasadím do hlíny, ale jelikož jsou kořeny velmi křehké a jak rostly, tak se taky začaly odlamovat, přesadila jsem stonky do hlíny po dalších čtyřech dnech, kdy už kořínky měly asi 1 cm.

Tak snad ty mršky porostou a budou dělat radost, zůstaly na stejném parapetu za oknem na sluníčku a teple, aby prospívaly. Prý odpuzují i různé komáry a mouchy, což by se mi taky líbilo, protože tu pořád někdo takhle otravuje. Jelikož jde o tropickou rostlinu, která není odolná vůči mrazům, takže i když v létě může být venku, na zimu musí rozhodně zůstat doma. A snese i větší zálivku. Už se těším na vlastní sklizeň. 

Pokud budete mít možnost, určitě se do podobného experimentu pusťte taky, je to celkem napětí čekat, jestli z toho něco vyleze, a na mém případu je vidět, že tráva nemusí být zrovna nejčerstvější. Příští rok nejspíš můžou všichni příbuzní očekávat k Vánocům domácí čaj z citrónové trávy... :-)